Zen v moderním světě
Řeč dharmy zenové mistryně Soeng Hyang na konferenci Celý svět je jedna květina Singapur 2005
Zenová mistryně Soeng Hyang je vedoucí učitelkou zenové školy Kwan Um. Se zenovou praxí se setkala v roce 1972, kdy se stala jedním z prvních žáků korejského zenového mistra Seung Sahna. Pomáhala založit první zenové centrum školy Kwan Um v USA v Providence, kde potom žila sedmnáct let. V roce 1992 jí mistr Seung Sahn předal dharmu.
(Zvedne zenovou hůl nad hlavu a udeří s ní do stolu.)
Moderní je pradávné, pradávné je moderní. Vše ve světě jména a formy neustále přichází a odchází. To platí i o tom, co považujeme za pradávné a staré, nebo za nové a moderní.
(Úder.)
Žádné pradávné, žádné moderní. Dnes se setkáváme na konferenci Celý svět je jedna květina. V tomto bodě je celý svět jednou květinou. Je naší původní přirozeností a původní přirozeností celého vesmíru.
(Úder.)
Pradávné je pradávné, moderní je moderní. Vše je právě takové, jaké to je. V tomto okamžiku je vše thathagata. To my si jen myslíme, že není. Každá z těchto tří vět je výborným buddhistickým učením. Která je nejlepší?
KATZ!
Venku jasně září slunce. Uvnitř stovky obličejů také jasně září.
Před dvěma a půl tisíci lety se narodil Buddha aby zachránil všechny lidi od utrpení. Nyní žijeme v moderním světě. Jak se má?
Před dvěma tisíci lety přišel na zemi Ježíš aby zachránil všechny lidi od utrpení. Jak se má, teď o dva tisíce let později?
Zakladatel naší školy, zenový mistr Seung Sahn řekl, že kdyby Buddha předával Mahákášjápovi dharmu dnes, nebylo by to předání květiny.
Před dávnou dobou zvedl Buddha na Supím vrchu květinu. Shromáždilo se tu na dvanáct set lidí, aby si vyslechli jak promlouvá o dharmě, a on neřekl jediné slovo. Pouze zvedl květinu. Bylo to jedno z nejhlubších a nejsilnějších učení Buddhy. Porozuměl mu pouze jeden z dvanácti set. Mahákašjápa pohlédl na květinu a usmál se.
Toto je předání „Celý svět je jedna květina“. Zenový mistr Seungh Sahn řekl, že kdyby Buddha předával dharmu Mahákášjápovi dnes, nebylo by to předání „květiny“. Bylo by to předání „slzy“. To proto, že v dnešním světě je tolik utrpení.
Když jsem v roce 1972 poprvé potkala zenového mistra Seung Sahna, bylo mu tehdy 45 let. Už věděl kolik utrpení dokáží lidé jeden pro druhého vytvořit. Stal se zenovým mnichem, protože chtěl najít pro sebe i pro ostatní bytosti cestu ven z utrpení.
V době kdy, kdy se objevil ve Spojených státech, nejenže již znal cestu ven, ale znal i velmi velkodušný, vynikající, jednoduchý a pronikavý způsob jak učit zenové praxi.
Když jsem se poprvé nastěhovala do zenového centra v Providence, měla jsem o mnoha věcech mnoho představ. Taková je lidská podmíněnost: mnoho představ o mnoha věcech. Hodně jsem tehdy lpěla na představě „pradávného“ a „moderního“.
Lpěla jsem na přírodních potravinách, oblečení vyrobeném z přírodního vlákna, nic umělého, žádná syntetika. Nějakou dobu jsem v našem zenovém centru používala namísto elektrického osvětlení pouze svíčky a petrolejové lampy. Trvala jsem na záplatovaném oblečení a na tom, aby se jedla pouze tmavá, celozrná rýže. Bílá rýže byla z jídelníčku zenového mistra Seung Sahna odstraněna!
Dobrý zenový mistr ví, jak při učení svých žáků využít správného načasování. Po půlměsíčním pobytu v zenovém centru (a po té, kdy už měl dost celozrné rýže a petrolejových lamp) si mě zenový mistr Seung Sahn zavolal do své učebny.
Řekl mi, že pro mě má dárek. Zeptal se: „Ty máš ráda hodně staré věci, viď?“ A dal mi papírový vějíř, na kterém byla napsána sútra srdce. Mohl být tak třicet let starý. Byla jsem nadšená! Jaká krásná stará věc, a navíc byla vyrobena z přírodního papíru
a ze dřeva.
Potom řekl: „A teď pro tebe mám něco opravdu velice prastarého.“ Pomyslela jsem si: „Jejda, to bude nějaký zvláštní dárek.“ Podal mi malý kamínek - oblázek. Mrknul na mě a řekl: „Tak tohle je opravdu prastaré!“
Dobře načasovaná lekce zasáhla moje vědomí a můj zvyk lpět na starém a moderním vzal za své.
Ráda bych veřejně poděkovala zenovému mistru Seung Sahnovi za vše, co pro své studenty udělal, za jeho jasný slib a směr a za jeho nesmírnou štědrost.
Dnes jsme se tu sešli proto, abychom oslavili Buddhu, dharmu a sanghu. Proto, abychom poděkovali nejen zenovému mistrovi Seung Sahnovi, ale i všem ostatním, kteří tu dnes vystoupili. Náš slib a směr musí být jasně vidět, bezpodmínečně. Musí být jasně vidět i když jsme třeba unavení anebo nám chybí odvaha. Naším úkolem je dosáhnout osvícení a pomoci tomuto světu.
Dosažení osvícení a pomoc tomuto světu není nějaká pradávná nebo moderní myšlenka. Není to vůbec žádná myšlenka. Je to naše původní práce. Byla to práce Buddhy, Ježíše, a práce zenového mistra Seung Sahna. Nyní je to naše práce. Vlastně to vždy byla naše práce.
V zenu je naším původním učitelem velká láska a velký soucit. Náš směr je tedy velmi jasný. Jak můžeme pomoci tomuto světu?
V zenu jsou tři druhy osvícení: první osvícení, původní osvícení a konečné osvícení.
První osvícení znamená dosažení podstaty tohoto světa, jeho původní přirozenosti. Jinými slovy „celý svět je jedna květina.“
Původní osvícení znamená udržovat mysl „celý náš svět je jedna květina“ a vnímat, že vše tak jak je, je pravdou.
Konečné osvícení znamená správnou situaci, správný vztah a správné působení. To znamená jak může naše vlastní přirozenost, jak můžeme my sami působit tak, abychom tomuto světu pomáhali?
Nejedná se jen o nějakou buddhistickou myšlenku, ale o působení našeho pravého já, které neobsahuje žádné myšlenky, pouze koná. „Celý svět je jedna květina“ tedy znamená – pouze konej.
(Úder.)
Vše je jedním. Ale také vše není jedním.
(Úder.)
Žádná jednota. Žádná odlišnost.
(Úder.)
Vše je odlišné. To je pravda.
Vše je jedním. To je také pravda.
Které z těchto učení pomáhá světu nejvíce?
KATZ!
Dnes jsme se setkáváme na konferenci „Celý svět je jedna květina“. Přeji vám, abyste se svými přáteli ze sanghy prožili hezké chvíle.
Přeložila Věra Hrůšová
