(Následující řeč byla přednesena v létě 2000 v Brně)
Nějaké otázky dnes odpoledne - o zenu, buddhismu nebo praxi? Když probíhají rozhovory, všichni mají spoustu otázek. Takže sáhněte do rukávu a vytáhněte nějakou.
Závisí jenom na nás, kdy se probudíme?
Katz! - Slyšela jsi to? Záviselo to na tobě nebo to na tobě nezáviselo? Co z toho?
Já nevím.
Dobře! Takže odložte myšlenky o závislosti a probuzení a o nezávislosti a probuzení. Pak se vaše místnost zvětší tak, že už ani místností nebude. Další otázka?
Jak byste vysvětlil meditaci začínajícímu studentovi v zenovém centru?
Co děláš právě teď?
Mluvím s Vámi.
Dobře. To je meditace pro začátečníka. To je meditace pro slavného zenového mistra. Je to také meditace pro manažera divadla. Meditace je velmi snadná, je to udržování mysli právě teď. Ale namísto udržování mysli právě teď, si lidé dávají na zeď různé obrázky a fotografie. Tak to je důvod proč praktikujeme. Abychom mohli vyjít z naší místnosti. Nebo jak říkáme - vylézt z jeskyně. Nějaké další dotazy?
Jste křesťan?
Samozřejmě, že jsem křesťan. Stěna je žlutá. To je křesťanská žlutá.
Vysvětlím tu odpověď. Protože to vypadá, jako že běhám okolo namísto, abych odpověděl na tu otázku. Jednou se někdo zeptal ZM Seung Sahna, jestli věří v boha. On odpověděl - samozřejmě. Věřím svým očím, nosu, uším, jazyku, uším, tělu a mysli. To znamená, že na 100% věří svému pravému já. Znamená to, že na 100% věří tomuto bodu. Prásk! Ale tento bod má mnoho jmen. Někdo mu říká Aláh - to je muslimský bůh, někdo mu říká Bůh - to je křesťanský bůh, někdo mu říká Bůh - to je židovský bůh, někdo mu říká Tao - tak mu říkají Taoisti, spousta spousta jmen. Takže víra v boha není problém. Velmi důležité je - nejen v boha věřit, ale také ho někdy navštívit. Když navštívíte svojí babičku, je to mnohem víc, než jenom věřit ve svojí babičku. Pak ta polévka a buchty chutnají mnohem lépe. Lidé, na svojí cestě do práce chodí kolem čínských restaurací, bufetů. To je velmi časté ve Státech, tam máte velmi mnoho takovýchto míst s čínským jídlem. Venku před restaurací visí menu s nabídkou jídel - to je proto, aby jste se mohli rozhodnout, jestli máte dostatek peněz nebo ne. Druhý den zase jdete okolo, podíváte se na lístek a jdete dál. Spousta lidí takhle chodí kolem a jenom se tak podívají, možná se jim líbí ta zelená střecha a červené lampiónky, možná je to krásná vůně, která vychází ze dveří, - ale zen znamená - jít dovnitř, objednat si jídlo a jíst. Když tedy vstoupíme do této místnosti, znamená to, že už jsme unaveni čtením menu. Když máte hlad, vidíte to celé. Máte tu v Čechách McDonald? Jejich nabídka je zajímavá, protože tam nemají žádná písmenka, jen obrázky. Zajímavé je také, že McDonald na celém světě nikdy nikde nenabídl takový hamburger, který je na tom obrázku. Ať už ten obrázek odpovídá skutečnosti nebo ne, vašemu hladovému žaludku to nepomůže. A čtení menu už vůbec vašemu žaludku nepomůže. Ale když jdete dovnitř, objednáte si a najíte se, pak se váš žaludek cítí dobře. Takže zen je jedení jídla, ne čtení jídelního lístku.
Proto všechny staré zenové příběhy začínají u starého mistra súter. Nevíte totiž, že všichni mistři súter v minulém životě tiskli jídelní lístky a pak se následně stali mistry súter. Další otázky?
Moje kamarádka se setkala s jednou buddhistickou skupinou, která zpívá jen jednu
mantru stále dokola. Mohl byste vysvětlit, co to znamená?
Je to buddhistická technika. Zpívání. Buddha totiž udělal jednu velkou chybu. Řekl, že když budete zpívat název té sútry, tak něco dostanete. Ale tak to není. Ve skutečnosti je to mnohem lepší. Vy už to máte.
Jsou dva druhy buddhistické praxe. Buddhismus "já něco chci" - to není jen v buddhismus, toto "Já něco chci" mají také ostatní náboženství. Potom je buddhismus "já nic nechci". Zen je "já nic nechci" buddhismus. Proto je tu taky jenom 60 lidí. Kdybychom tu učili "já něco chci"buddhismus, tak tu bude 600 lidí. Ale Buddha řekl, že všichni už to ve skutečnosti mají. Tak co tedy získávat? Lepší je vystěhovat to všechno z místnosti ven, pořádně jí vyčistit, dát všechny věci zase zpátky a pomoci tomuto světu. Možná, že musíte z místnosti odnést i tu speciální mantru a vyčistit to. Znamená to rozumět tomu významu za tím. Každé náboženství má své náboženské texty. A je to úplně přesně jako se slovem banán. Ve skutečnosti banán, bible a sútry jsou stejné. Protože - když řeknu "banán" je to docela zajímavé slovo. Když to řeknu poprvé, tak je to zajímavé. Ale kdybychom tu seděli několik dní a já pořád říkal slovo banán, tak už to tak zajímavé nebude. A stejné je to s pravdou bible. Až na to, že někteří lidé dokážou strávit více než několik dní čtením svatých textů. Stejné je to se sútrami, můžete je číst několik životů, a neporozumíte jim. Jednou se jednoho z nejpokročilejších žáků mistra Nan Chena někdo zeptal, jaký je význam všech súter? On jen pozvedl pěst. A už to bylo příliš. Takže ta speciální sútra je v pořádku. I opakování sútry Kwan Seum Bosal je v pořádku. Opakování jiné sútry je také v pořádku. Ale všechno to jsou prsty, které na něco ukazují. Koan je také prst, který na něco ukazuje. Ale jako se vším v místnost, lidé se začnou něčeho držet a říkat mám to rád, to se mi líbí. Ale v tom okamžiku je pravý význam už ztracený. Takže lepší je "já nic nechci". Potom jsou všechny mantry - Kwan Seum Bosal, Óm Mani Padme Húm v pořádku. Protože potom jste vy, kdo řídí tu místnost, ne místnost vás. Takže je v pořádku, když budete praktikovat v jiné škole nebo v naší škole, budete dělat křesťanství nebo islám, všechno je to v pořádku, ale k ničemu se nepřipoutávejte. Proto říkáme, že nejdůležitější v zenu je zen odhodit. Nějaké další otázky?
Chtěla bych se zeptat, jaký je Váš názor na životní prostředí, na znečišťování
tohoto
světa - spotřebováváme tolik výrobků, vytváříme mnoho odpadu...
Mnoho lidí se zajímá o životní prostředí. V Německu je dokonce Zelená strana součástí vlády. Ve státech je člověk, který se jmenuje Gore a ten napsal knihu o životním prostředí. Ale nejdůležitější je zjistit, odkud to znečištění přichází. To původní znečištění je znečištění mysli. To je hněv a touha. A tak když řeknu odhoďte svou mysl do koše, znamená to odhoďte své znečištění do koše. Když se sejdeme tady, problém znečištění prostředí nám není lhostejný. My tady trávíme mentální znečištění. Sociální programy v dějinách se opakují stále dokola. Nejdůležitější je najít své pravé já a pak ho následovat. Další otázky?
Existuje žena - zenová mistryně?
V naší škole ano. Je to moje nadřízená.
Původní Buddhovská mysl nemá to nebo tamto. Proto se říká v chrámových pravidlech, že velké zrcadlo nemá libosti a nelibosti, mám rád a nemám rád. Většina zrcadel odráží věci takové jaké jsou, jenom v pohádce o Sněhurce je to trochu jinak. V tom zrcadle nejsou protiklady, nejsou tam muži a ženy, dobře a špatně, bůh a ďábel, Buddha a démon. Zenový mistr Lin Či řekl jednou při řeči dharmy - což lidi velmi šokovalo: Když se Buddha objeví přímo přede mnou, nezajímá mě to, když se objeví ďábel - taky mě to nezajímá. To čeho se dotýká je původní mysl. Tam je Buddha i ďábel naprosto to samé. Prázdná místnost. A tato prázdná místnost není prázdná. Musíte přijít na to, co znamená ne prázdný, znamená to najít svojí původní práci. Někdo této místnosti říká sál dharmy. Kdybychom byli v tibetské škole, říkáme tomu jinak. Kdybychom byli v japonské škole, říkáme tomu zendo. Kdybychom byli v čínském buddhismu, byla by to zenová hala. Přicházíme sem, abychom našli svou původní práci, svoje původní povolání.
Takže on už udělal chybu, když řekl, že místnost je původně prázdná. Já jsem také udělal chybu, když jsem řekl, že všechno je stejné.
Velmi, velmi důležité je najít váš úkol, vaší práci. Původní práci. Ve státech, - nevím jak je to u vás, spousta lidí, když dosáhnou středního věku, tak těch 45 let, mají psychické problémy. Říká se tomu krize středního věku. Možná, že to Češi a Slováci nemají. (Smích) A stává se prostě to, že se rozhlédnete kolem sebe, máte pocit, že už jste všechno udělali a ptáte se - O čem to všechno je? Tito lidé si řeknou : Proč mám všechna ta auta? K čemu mám ten dům? K čemu mám ty děti, které mně neposlouchají? Proč mám toho muže, ženu - stejně mě nemají rádi. A to vede k určitému druhu krize, protože všechno, s čím se doposud tito lidé spojovali, je nějak prázdné. Najednou všechny knihy, které napsali se zdají jako nesmysl, písničky, které napsali jsou nesmysl, kamarádi jsou hlupáci. A máte velké štěstí, když se Vám tohle stane, když je vám 18. Tehdy si začnete říkat: Proč tady jsme?
Buddha byl také takový. Když uviděl starého a nemocného člověka, tak se lekl a řekl si: Proč tady jsem - vždyť nic nezískám, nic nedostanu.
Ve spojených státech je město, ve kterém je spousta bohatých lidí, jmenuje se Seattle. V tomhle městě žije nejbohatší muž světa - alespoň si všichni myslí, že je nejbohatší. Člověk, který je hned pod ním v softwerové firmě, je druhý nejbohatší, má příjem 35 mil dolarů. Ale slyšel jsem, že má rakovinu. Je to ta stejná situace, jako když Buddha uviděl toho nemocného člověka. Někdy můžete dostat tuto krizi středního věku, když něco takového uvidíte. Ale většinou se to musí stát skutečně vám. A potom se objeví velká otázka. Kdo jsem? Proto přicházíme sem, najít odpověď na tuto otázku, najít náš původní úkol. Takže Buddha opustil svou skvělou situaci - možná byl něco jako Bill Gates v dnešní době. Odešel pryč ze zámku do lesa, aby našel odpověď na otázku Proč tyto lidské bytosti trpí? Což je zajímavé, protože nešel do lesa, aby našel něco pro sebe, ale aby zjistil něco, co by prospělo všem bytostem. Takže neopustil svou manželku, aby našel lepší manželku, lepší dítě nebo lepší království, kterému by vládl, nebo aby získal lepší práci. Někdy lidé řeší svou krizi středního věku tak, že si najdou lepší manželku, říkají si - možná, když budu mít mladší manželku, budu šťastnější. Lidé takhle přemýšlejí. Ale Buddha takový nebyl ani trochu. Šel do lesa, aby našel odpověď na tu jednu velkou otázku. Když se podíváte kolem, máte-li jasný úsudek, vidíte, co se děje.
Takže Vám všem velmi děkuji, že jste sem přišli a praktikovali. Děkuji vám proto, že jste sem přišli najít svůj původní úkol, stejně jak to udělal Buddha. Co je zajímavého na buddhismu, je to, že není ničím speciálním - Buddha jsme my sami. Není tam vůbec žádný rozdíl. V zenu říkáme: Žádné utrpení - žádný Buddha. Takže se utrpení stává kompostem, který dává vyrůst Buddhům. Když se sejdeme v takovéto místnosti, staráme se o naší původní práci, náš původní úkol. Někdy to není vůbec příjemné. Někdy říkám, že jít na zenové ústraní je jako jít k zubaři. Měl bych tam jít, ale vůbec se mi tam nechce. Protože když tam půjdu, budou mi vrtat zub, a to není vůbec příjemné. Ale přece jdete. Ten důvod, proč nakonec jdete, je takový, že uvnitř, opravdu hluboko ve vás, je moudrost - jestli nepůjdu, bude to mnohem horší. Takže přijít sem - tady není nic pěkného, žádný požitek. To jídlo, co tady dostanete - není úplně nejlepší. Ubytovací podmínky jsou docela dobré, ale nejsou nejlepší. I to sezení je docela v pohodě, ale stejně nic moc. I ten film - taky není nejlepší, který jste kdy viděli. Ale vy přesto přijdete. A to je proto, že ten velký význam je v pozadí - uvnitř máte všichni moudrost, že za tím vším je nějaký velký význam. A důvod, proč tady není více lidí, je v tom, že se podívají dovnitř a nerozumí tomu, zdá se jim to nesmyslné. Co může být hloupějšího, než sedět tady 8 hodin denně a koukat do země. To je dosti hloupé. Ale všichni víme, že je něco ještě hloupějšího, než tohle. Je to lidská bytost. V Severním Irsku jsou dvě skupiny lidí, kteří proti sobě bojují - přitom jsou v obou skupinách křesťané. Bůh neřekl: nezabíjejte všechny, kteří nevěří ve mne. Na Středním východě máte také dvě skupiny, které proti sobě bojují. Jsou tam vlastně 3 skupiny. Křesťané, Židé a Muslimové. Ale všichni mají stejného boha - Abrahámova. A tenhle bůh neřekl - zabijte všechny, kteří nevěří ve mne. To je lidská hloupost. To jsou hloupí lidé. Nejen ti, kteří nevěří v boha, ale i ti, kteří v něj věří.
Takže my jsme tady, abychom rozřešili jedno téma: Kdo opravdu jsme? Mnohokrát děkuji, že jste přišli a praktikovali.
Přeložila Anetta Rieglová