(Zvedá zenovou hůl nad hlavu, pak s ní udeří do stolu.)
Než na tento svět přišel Buddha, tohle jediné bylo jasné a čisté. Co tedy Buddha předal Mahákášjapovi?
(Zvedá zenovou hůl nad hlavu, pak s ní udeří do stolu.)
Všichni velcí učitelé taktéž poukazovali k této jediné velké věci. Co nám chtěli předat?
(Zvedá zenovou hůl nad hlavu, pak s ní udeří do stolu.)
Chcete-li to nalézt, je to daleko odsud. Ale pokud to nalézt nechcete, promarníte svůj život. Co tedy můžete udělat?
KAAATZ!
Když ráno zazvoní budík, vstaňte. Když slyšíte moktak, jděte do sálu dharmy. Nic zvláštního.
Kdysi dávno jsem slyšela od zenového mistra Seung Sahna: Všechny věci, jedna jako druhá, to mají. Všechny věci, jedna jako druhá, jsou úplné.`` To mě silně zasáhlo, a cítila jsem, že to je přesně to, co mi v životě chybí. O něco později jsem zjistila, že to je to, co v životě postrádá úplně každý. V každém z nás je přirozená touha po něčem čistém, jasném, zářivém. Někdo to nazývá pravou přirozeností, někdo tomu říká Buddha nebo Bůh. Je to velmi blízko nás, ale nevidíme to.
Kdysi dávno se někdo zeptal zenového mistra Un Muna: Čím to je, že nejsme schopni vidět něco, co je tak blízko nás?`` Un Mun odpověděl: To proto, že je to tak blízko.`` Nejsme schopni to uvidět, a tak se tomu snažíme porozumět. Ale porozumění nás k tomu nepřivede blíž, neukojí tu touhu. Musíme to zakusit. Jak bylo řečeno, je to nad porozuměním a nad slovy. Takže proto, když se kdosi jednou zeptal zenového mistra Lin-ťiho: Co je osvícení, co je pravá přirozenost, co je Buddha?``, Lin-ťi odpověděl jen: Katz!`` Na stejnou otázku zenový mistr Dok Sahn tazatele jen udeřil. Gu Ji jen zvedl prst. Zenový mistr Seung Sahn nám dal toto (udeří rukou do stolu), ale my tomu neumíme věřit. Neustále kontrolujeme, zda tohle je pravda, a kdo tvrdí, že to je pravda? Musíme věřit v tuto jedinou jasnou věc, a zachráníme tento svět od utrpení. Jsou tu ještě další překážky: silné názory a připoutanost k našemu porozumění. Neumíme je nechat odejít. Máme pocit, že když je necháme odejít, celý svět přestane existovat. Svým způsobem je to pravda - náš svět přestane existovat. Svět iluzí přestane existovat.
Jistý tibetský učitel jménem Marpa říkával, že všechno je iluze. Ale jednoho dne zemřel jeho syn, a Marpa plakal a plakal... Jeden student se ho zeptal: Marpo, proč pláčete? Učíte přece, že vše je iluze!`` Marpa odpověděl: Ano, všechno je iluze, a smrt mého syna je tou největší iluzí ze všech.`` Pokud vidíte, že něco je pouhou iluzí, přestane to být iluzí. Potom jsou věci prostě takové, jaké jsou. Obloha je modrá. Když má někdo hlad, dejte mu jíst. Když někdo trpí, pomozte mu. Pouze správná funkce, správná situace. Ale správná také znamená přirozená. Voda stéká z hor. Neptá se, jestli to je správné nebo nesprávné, jestli to je dobré nebo ne, jestli to má dělat nebo nemá. Prostě to dělá. Stejně jako pes: Když přijde návštěva, pes štěká. Prostě dělá svoji práci. Jaká je vaše práce? Jaká je práce lidských bytostí?
Mám jeden příběh o našem původním učiteli zenovém mistru Seung Sahnovi. Dříve sem jezdíval. Vždycky když přijel, dával velice živou řeč dharmy. Hodně se smál, vykřikoval, gestikuloval. Jeho řeči se nezměnily ani tehdy, když už se cítil slabý a nemocný. Byly velmi energické. Všichni byli velmi šťastní a zapomínali na sebe sama. Po jedné z jeho řečí jsem zenového mistra Seung Sahna doprovázela do jeho pokoje. Jakmile vstoupil, zhroutil se do židle. Byl úplně zmožený. Měl zavřené oči a chvíli se nehýbal. Měla jsem starost a zeptala jsem se: Dae Soen Sa Nim, co mohu udělat?`` S námahou otevřel oči a řekl: Ty už rozumíš.`` To bylo velmi silné učení. Ten velký učitel využíval každou situaci, každou příležitost, aby pomohl studentům.
Jindy, to byl sangha víkend, jako je tento, účastnila se spousta lidí a probíhal živý, vzrušený hovor. Také já jsem s někým živě konverzovala, když v tom mi z úst vyběhlo něco hloupého. Už jsem to nemohla vzít zpět. Poblíž seděl zenový mistr Wu Bong. Nic neřekl, vůbec neotevřel ústa, jen se podíval. Trvalo to hodnou chvíli. To bylo silné učení. Není snadné udržovat čistou mysl z okamžiku na okamžik. Ale snažíme se. Tahle neustále zkoušející mysl, která si přeje pomáhat, je osvícením, je Buddhou.
(Zvedá zenovou hůl nad hlavu, pak s ní udeří do stolu.)
Jestli tomuhle věříte, je to chyba.
(Zvedá zenovou hůl nad hlavu, pak s ní udeří do stolu.)
Jestli tomuhle nevěříte, je to také chyba.
(Zvedá zenovou hůl nad hlavu, pak s ní udeří do stolu.)
Co je to, co nemá chybu?
KAAATZ!
Je úžasné všechny vás tu vidět. Děkuji, že jste přišli.
přeložila Lucie Hanigerová